Fulltextové vyhledávání

Česky English
Drobečková navigace

Úvod > stará struktura-nemazat > Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení je možným způsobem řešení případných sporů mezi smluvními stranami mimo obecné (státní) soudy...
Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno (dále jen Rozhodčí soud) byl založen k 1. lednu...
Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno vydává na základě ustanovení § 13 odst...

Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení je možným způsobem řešení případných sporů mezi smluvními stranami mimo obecné (státní) soudy. Podle platné právní úpravy v České republice lze uplatňovat rozhodčí řízení na základě zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v majetkových sporech s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkurzu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc příslušného obecného soudu.

 

Důvody pro řešení a rozhodování sporů v rozhodčím řízení jsou především:

 

  • jednoinstančnost řízení, kdy vydáním rozhodčího nálezu (obdoba rozsudku v řízení před obecnými soudy) a jeho doručením stranám sporu nabývá rozhodnutí právní moci a je soudně vykonatelné, proti rozhodčímu nálezu není přípustné odvolání a nález může být zrušen obecným soudem pouze na základě podaného návrhu na zrušení účastníkem sporu a jen z důvodů v zákoně taxativně vymezených, přitom rozhodčí nález má stejné právní účinky jako rozsudek vydaný obecným soudem, zejména může v případě potřeby sloužit jako exekuční titul,

  • rychlost a neformálnost řízení přispívá k tomu, že v rozhodčím řízení je možné vydat nález ve složitějších případech po několika měsících, v jednodušších i v několika týdnech či dnech od podání žaloby, zatímco řízení před obecnými soudy trvá často dlouhá léta,

  • široká vykonatelnost rozhodčích nálezů zajišťuje nucený výkon rozhodnutí (exekuci) na návrh oprávněného nejen v tuzemsku, ale na základě mnohostranných mezinárodních smluv prakticky po celém světě (v současné době ve více než 130 státech),

  •  neveřejnost řízení poskytuje záruku utajení skutečností, které jsou předmětem sporu.

 

Rozhodčí řízení může být uplatňováno ve dvou formách:

  •  jako rozhodčí řízení institucionální, tj.řízení před stálým rozhodčím soudem
  •  jako rozhodčí řízení „ad hoc“ mimo jakoukoli instituci.

Volba formy závisí výhradně na vůli účastníků, tj. smluvních, popř. již i sporných stran. Bez ohledu na formu řízení je však vždy velice důležité věnovat pozornost osobě jmenovaného rozhodce (rozhodců).

 Podmínkou řešení sporu z konkrétní smlouvy v rozhodčím řízení je uzavření písemné rozhodčí smlouvy (rozhodčí doložky) nejlépe již při uzavření příslušné smlouvy. V případě pozdějšího vzniku sporu z takové smlouvy nebude spor postoupen obecnému soudu, který by jinak byl ve věci příslušným, ale bude projednán a rozhodnut dle písemného ujednání stran v rozhodčím řízení zpravidla jedním nebo třemi rozhodci (rozhodčím senátem). Rozhodčí smlouvu (rozhodčí doložku) však lze uzavřít i následně po vzniku určitého smluvního vztahu např. formou písemného dodatku k existující smlouvě. Rozhodčí smlouvu lze konečně uzavřít i formou smlouvy o rozhodci v případě, kdy se strany dohodnou na řešení již vzniklého sporu v rozhodčím řízení.

 

Postup v řízení před stálým rozhodčím soudem upravuje jeho Řád, který obsahuje i sazebník poplatků (viz odkaz na Řád Rozhodčího soudu při ČMKBK a Pravidla o nákladech řízení).

 

Náklady řízení u stálého rozhodčího soudu jsou srovnatelné s náklady u obecného (státního) soudu a za určitých podmínek mohou být i podstatně nižší (viz odkaz na Pravidla o nákladech rozhodčího a znaleckého řízení Rozhodčího soudu při ČMKBK a sazebník poplatků). Poplatky v řízení před Rozhodčím soudem při ČMKB se vypočítávají pouze ze základní žalované částky, nikoli z jejího příslušenství, jak je tomu v řízení před obecnými soudy.

 

Rozhodci jsou fyzické osoby, které musí být podle zákona zletilé a způsobilé k právním úkonům. Rozhodci musí být nezávislí a nestranní. Jsou jmenováni stranami sporu a na základě toho mají možnost funkci přijmout nebo odmítnout. Pokud rozhodce funkci přijme, je povinen vést řízení bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám sporu, které mají v řízení rovné postavení. Při rozhodování se rozhodce musí řídit platnými právními předpisy (pokud jej strany sporu nezmocnily k rozhodování dle zásad spravedlnosti). Z toho plyne, že rozhodce sice nemusí být právníkem, ale jeho znalosti a zkušenosti v oblasti práva musí být na vysoké úrovni. Pro sporné strany je výhodné a praktické, pokud rozhodce má již zkušenosti z rozhodčí praxe. Rozhodce odpovídá za svou činnost celým svým majetkem. Stálý rozhodčí soud má podle zákona právo vést listinu rozhodců a zapisovat na ni odborníky dle vlastních kritérií (viz odkaz na informaci o Rozhodčím soudu při ČMKBK a listině rozhodců).

 

Je důležité vědět, že řešení sporů cestou rozhodčího řízení je pouze jednou a vlastně tou poslední formou tzv. alternativního řešení sporů, když už byly neúspěšně vyčerpány jiné způsoby. Z tohoto hlediska lze považovat za perspektivní řešení případných problémů smluvních vztahů v budoucnu např. smírčím řízením, znaleckým řízením nebo mediacemi za pomoci třetích nezávislých osob, které mohou pomoci obnovit komunikaci mezi smluvními stranami a přispět ke smírnému řešení konfliktu. Společným jmenovatelem uvedených způsobů řešení sporů je snaha urovnat problémy dohodou s nalezením přijatelného východiska pro oba smluvní partnery dříve, než se situace vyhrotí natolik, že nezbude nic jiného než rozhodnutí třetí osobou - nezávislým rozhodcem. Také Řád Rozhodčího soudu při ČMKBK počítá s možností smírčího a znaleckého řízení i mediací a stanoví pravidla tohoto řízení včetně poplatků.