Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno Sídlo soudu: Praha 1, V Jámě 1
Kancelář soudu: Praha 1, V Jámě 1
Telefon: +420 224 811 224
Fax: +420 224 811 228
Rozhodčí řízení je možným způsobem řešení případných sporů mezi smluvními stranami mimo obecné (státní) soudy...
Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno (dále jen Rozhodčí soud) byl založen k 1. lednu...
Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno vydává na základě ustanovení § 13 odst...

Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení je možným způsobem řešení případných sporů mezi smluvními stranami mimo obecné (státní) soudy. Podle platné právní úpravy v České republice lze uplatňovat rozhodčí řízení na základě zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v majetkových sporech s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkurzu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc příslušného obecného soudu.

 

Důvody pro řešení a rozhodování sporů v rozhodčím řízení jsou především:

 

  • jednoinstančnost řízení, kdy vydáním rozhodčího nálezu (obdoba rozsudku v řízení před obecnými soudy) a jeho doručením stranám sporu nabývá rozhodnutí právní moci a je soudně vykonatelné, proti rozhodčímu nálezu není přípustné odvolání a nález může být zrušen obecným soudem pouze na základě podaného návrhu na zrušení účastníkem sporu a jen z důvodů v zákoně taxativně vymezených, přitom rozhodčí nález má stejné právní účinky jako rozsudek vydaný obecným soudem, zejména může v případě potřeby sloužit jako exekuční titul,

  • rychlost a neformálnost řízení přispívá k tomu, že v rozhodčím řízení je možné vydat nález ve složitějších případech po několika měsících, v jednodušších i v několika týdnech či dnech od podání žaloby, zatímco řízení před obecnými soudy trvá často dlouhá léta,

  • široká vykonatelnost rozhodčích nálezů zajišťuje nucený výkon rozhodnutí (exekuci) na návrh oprávněného nejen v tuzemsku, ale na základě mnohostranných mezinárodních smluv prakticky po celém světě (v současné době ve více než 130 státech),

  •  neveřejnost řízení poskytuje záruku utajení skutečností, které jsou předmětem sporu.

 

Rozhodčí řízení může být uplatňováno ve dvou formách:

  •  jako rozhodčí řízení institucionální, tj.řízení před stálým rozhodčím soudem
  •  jako rozhodčí řízení „ad hoc“ mimo jakoukoli instituci.

Volba formy závisí výhradně na vůli účastníků, tj. smluvních, popř. již i sporných stran. Bez ohledu na formu řízení je však vždy velice důležité věnovat pozornost osobě jmenovaného rozhodce (rozhodců).

 Podmínkou řešení sporu z konkrétní smlouvy v rozhodčím řízení je uzavření písemné rozhodčí smlouvy (rozhodčí doložky) nejlépe již při uzavření příslušné smlouvy. V případě pozdějšího vzniku sporu z takové smlouvy nebude spor postoupen obecnému soudu, který by jinak byl ve věci příslušným, ale bude projednán a rozhodnut dle písemného ujednání stran v rozhodčím řízení zpravidla jedním nebo třemi rozhodci (rozhodčím senátem). Rozhodčí smlouvu (rozhodčí doložku) však lze uzavřít i následně po vzniku určitého smluvního vztahu např. formou písemného dodatku k existující smlouvě. Rozhodčí smlouvu lze konečně uzavřít i formou smlouvy o rozhodci v případě, kdy se strany dohodnou na řešení již vzniklého sporu v rozhodčím řízení.

 

Postup v řízení před stálým rozhodčím soudem upravuje jeho Řád, který obsahuje i sazebník poplatků (viz odkaz na Řád Rozhodčího soudu při ČMKBK a Pravidla o nákladech řízení).

 

Náklady řízení u stálého rozhodčího soudu jsou srovnatelné s náklady u obecného (státního) soudu a za určitých podmínek mohou být i podstatně nižší (viz odkaz na Pravidla o nákladech rozhodčího a znaleckého řízení Rozhodčího soudu při ČMKBK a sazebník poplatků). Poplatky v řízení před Rozhodčím soudem při ČMKB se vypočítávají pouze ze základní žalované částky, nikoli z jejího příslušenství, jak je tomu v řízení před obecnými soudy.

 

Rozhodci jsou fyzické osoby, které musí být podle zákona zletilé a způsobilé k právním úkonům. Rozhodci musí být nezávislí a nestranní. Jsou jmenováni stranami sporu a na základě toho mají možnost funkci přijmout nebo odmítnout. Pokud rozhodce funkci přijme, je povinen vést řízení bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám sporu, které mají v řízení rovné postavení. Při rozhodování se rozhodce musí řídit platnými právními předpisy (pokud jej strany sporu nezmocnily k rozhodování dle zásad spravedlnosti). Z toho plyne, že rozhodce sice nemusí být právníkem, ale jeho znalosti a zkušenosti v oblasti práva musí být na vysoké úrovni. Pro sporné strany je výhodné a praktické, pokud rozhodce má již zkušenosti z rozhodčí praxe. Rozhodce odpovídá za svou činnost celým svým majetkem. Stálý rozhodčí soud má podle zákona právo vést listinu rozhodců a zapisovat na ni odborníky dle vlastních kritérií (viz odkaz na informaci o Rozhodčím soudu při ČMKBK a listině rozhodců).

 

Je důležité vědět, že řešení sporů cestou rozhodčího řízení je pouze jednou a vlastně tou poslední formou tzv. alternativního řešení sporů, když už byly neúspěšně vyčerpány jiné způsoby. Z tohoto hlediska lze považovat za perspektivní řešení případných problémů smluvních vztahů v budoucnu např. smírčím řízením, znaleckým řízením nebo mediacemi za pomoci třetích nezávislých osob, které mohou pomoci obnovit komunikaci mezi smluvními stranami a přispět ke smírnému řešení konfliktu. Společným jmenovatelem uvedených způsobů řešení sporů je snaha urovnat problémy dohodou s nalezením přijatelného východiska pro oba smluvní partnery dříve, než se situace vyhrotí natolik, že nezbude nic jiného než rozhodnutí třetí osobou - nezávislým rozhodcem. Také Řád Rozhodčího soudu při ČMKBK počítá s možností smírčího a znaleckého řízení i mediací a stanoví pravidla tohoto řízení včetně poplatků.